Okolím viklanu
Info: podél trasy naleznete očíslované informační tabule a žluté turistické značení
obec Slatina (pozůstatky židovského gheta se synagogou a židovským hřbitovem, panský dvůr) > (13) Čertova brána a Velký čertův náramek (chráněné přírodní útvary z velkých žulových balvanů) > (12) Obětní kámen (chráněný přírodní útvar z velkých žulových balvanů) > (11) Malý čertův náramek (chráněný přírodní útvar z velkých žulových balvanů) > (10) Výhled do kraje, louky a pastviny (místo s velmi pěkným výhledem po okolí) > (9, 8, 7) obec Kadov (farní kostel sv. Václava, barokní fara, renesanční tvrz, kaple Nalezení Sv. Kříže s hraběcí hrobkou, Kadovský viklan a Skalní mísy v žulových kamenech) > (6) Skalní mísy v žulových kamenech (chráněný přírodní útvar z velkých žulových balvanů) > (5) Rybníkářství (výhled na Velkou Kuš, historie místní rybniční soustavy) > (4) obec Vrbno (kaple Sv. Anny) > (3) Obojživelníci, vodní ptactvo (informace o výskytu jednotlivých druhů) > (2) Lesy (informace o lesích) > (1) Hydrobiologická stanice Velký Pálenec (Hydrobiologická stanice Velký Pálenec - detašované pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze)
Délka trasy: 7.2 km
Náročnost: nenáročná až mírně náročná trasa (cyklisti - trekkingová/MTB kola)
Cesty: zpevněná, přírodní cesty, lesní a polní cesty
Ubytování: -
Stravování (občerstvení): (Slatina, Kadov, Vrbno)
GPS data ke stažení: GPX / KML
Atraktivních míst vhodných k procházkám je v okolí Slatiny mnoho. Nejzajímavější je však absolvování cca. 7km dlouhé naučné turistické stezky "Okolím viklanu". Ta je spojením příjemné procházky půvabnou krajinou a prohlídky zvláštních přírodních útvarů. Po cestě naleznete také mnoho míst ze kterých je překrásný výhled na vrcholky Šumavy a v předvečerních hodinách pak pohled na zapadající slunce. V zimě je možné celou stezku při příznivé sněhové pokrývce absolvovat i na běžeckých lyžích. V létě pak muže být procházka spojena s houbařením.
Turistická stezka začíná u slatinské kapličky. Z tohoto místa se vydáte po polní cestě směrem na obec Kadov, která je vzdálena asi 2.5km. Stezka je vyznačena žlutou turistickou značkou. Na přírodní útvary a jiná zajímavá místa pak upozorňují informační tabule podél stezky.
Informační tabule č. 13 - Velký čertův náramek a Čertova brána. Prvním přírodním útvarem na který narazíte je asi po půl kilometru největší z tzv. čertových kamenů, Velký čertův náramek. Útvar z žulových bloků vznikl rychlejším zvětráváním některých jeho částí. Při zvýšené opatrnosti je možné vylézt na vrchol a vychutnat si příjemný rozhled po okolí. K čertovým kamenům se váže i několik pověstí:
"V nedaleké vsi Slatině žil kdysi bohatý sedlák. Měl hezkou dceru, do níž se zamiloval chudý mládenec. Sedlák byl proti jejich svatbě a prohlásil, že by k vdavkám svolil jen tehdy, kdyby mladík během jediné noci, a to do rána než kohout zakokrhá, odstranil ze sedlákova pole obrovské kameny. Protože měl mládenec svou dívku velice rád, byl ochoten spojit se třeba s čertem, aby mu pomohl úkol splnit. Proto upsal svou duši čertu. Když se o tom dověděla jeho dívka, probudila v noci ze spánku kohouta a ten zakokrhal právě, kdy čert přenášel druhou část balvanů z pole. V tom okamžiku musel zanechat kameny na místě, kde ho zastihl kohoutí hlas. A tak čert i tentokrát prohrál a mládenec byl zachráněn".
"Už je tomu dávno, co žili ve Slatině dva bohatí, ale tuze lakomí sedláci. Oba spolu sousedili jedním pozemkem. Jednou se jeden rozhodl, že v noci vykope mezník a přenese ho několik kroků do pole svého souseda. Ráno přišel na pole druhý sedlák a zpozoroval, že byl oloupen o kus půdy. Nelenil, vzal motyku a přenesl mezník několik kroků do sousedova pole. A to se několikrát opakovalo, až se konečně oba lakomci v noci u mezníku setkali. Pustili se do sebe a bili se hlava nehlava. Jeden hamižník si přivolal na pomoc ďábla. Slíbil, že mu dá svou duši, jestli čert zasadí mezník do sousedního pole tak pevně, aby jím nikdo nepohnul, a jestliže pohází vedlejší pole velkými balvany. Čert se zaradoval, jak lacino získal lidskou duši, a přání vyplnil. Rychle se vznesl do výše a letěl do Brd. Tam vylomil kus skály a vracel se do Slatiny. Cestou se mu kámen rozlomil a jeden díl spadl u Kadova na zem. Lidé mu říkají Viklan. Ostatní kameny pak rozházel po poli a zmizel. Ráno našli vesničané lakotného sedláka, jak ztuhlýma rukama objímal mezník, za který dal život čertu".
(z knihy Čertovy kameny od Jiřího Sekery)
Než se však dostanete k Velkému čertovu náramku, musíte projít tzv. Čertovou branou, která je jakousi vstupní branou k náramku.
Informační tabule č. 12 - Obětní kámen. Kámen není jedním z čertových kamenů. Naleznete jej asi po půl kilometru od Velkého čertova náramku směrem na Kadov, 100 metrů od cesty, v lese na levé straně. Na povrchu kamene jsou miskovité otvory. Někteří archeologové se domnívají, že byl pohany používán jako obětní kámen. Jiní jsou přesvědčeni, že jamky vznikly postupným zvětráváním nesourodé horniny. Kámen je vysoký přibližně 2m.
Informační tabule č. 11 - Malý čertův náramek. Menší z čertových kamenů situovaný v lesním ostrůvku asi 50m vpravo od polní cesty nedaleko obce Kadov. Tento útvar dosahuje v obvodu 16 metrů a nápadně se podobá Velkému čertovu náramku. Vznikl postupným zvětráváním žulové horniny. I k tomuto útvaru se váže jedna z pověstí.
"Před mnoha lety působil na škole v Kadově mladý kantor. Svědomitě učil a děti ho rády poslouchaly. Jednou jim vyprávěl něco vzrušujícího, když tu zčistajasna chlapec z poslední lavice zvolal: "Čert!". Kde se vzal tu se vzal, za oknem stál černý rohatec a prstem učiteli naznačoval, aby vyšel ven. Dlouho se pak o něčem přeli. Druhý den se lidé dozvěděli, že čert uzavřel s učiteli sázku, kdo bude rychlejší. Čert tvrdil, že přinese z Brd náruč kamení dřív, než se učitel s žáky pomodlí otčenáš. Už se viděl vítězem a pánem nad jeho duší. Odletěl s obrovským vakem do vrchů pro kameny. Když se vracel zpátky, uslyšel, že se už modlitba chýlí ke konci, a proto spěchal. V tom spěchu a chvatu vypadl mu jeden balvan z vaku a zabořil se u vesnice Pole do země tak hluboko, že se jej marně pokoušel vyzvednout. Otiskl na něm své kopyto, ale kámen se ani nepohnul. Tím se zdržel a sotva doletěl s nákladem před Kadov, uslyšel jak děti říkají: "Amen." To ho tak rozčílilo, že shodil kamení na zem, opodál odhodil i svůj cestovní vak a zmizel, protože poznal, že sázku prohrál".
(z knihy Čertovy kameny od Jiřího Sekery)
Informační tabule č. 10 - Výhled do kraje, louky a pastviny. Toto místo je vzdáleno jen asi 50m od Malého čertova náramku a je odtud překrásný výhled po okolí. Za ideálních podmínek jsou vidět vrcholky Šumavy a Brdská vrchovina.
Informační tabule č. 9, 8 a 7 - kaple Nalezení Sv. Kříže s hraběcí hrobkou, Kadov, Viklan. Po dalších 50m dojdete do obce Kadov, kde naleznete velké množství zajímavých míst. Po obci jsou rozmístěny celkem tři informační tabule jež nabídnou informace o kapli Nalezení Sv. Kříže, historii obce Kadov a na závěr informace o Kadovském viklanu.
Nejznámějším z kamenných útvarů v okolí obce Kadov je bezesporu Kadovský viklan, který je také největším a nejzachovalejším viklanem v Čechách. Je chráněným přírodním útvarem. Nachází se na konci obce Kadov asi 20 metrů od silnice vedoucí do obce Vrbno. Je to velký žulový balvan o obvodu 11m, výšce 1,5m a hmotnosti 30tun, který spočívá malou plochou na jiném balvanu. Útvar vznikl podobně jako ostatní kameny rychlejším zvětráváním méně odolných částí horniny. Dříve bylo možné, aby jeden člověk horní balvan lehce rozkýval, aniž by balvan shodil. Bohužel se skupině vandalů koncem 19. století podařilo balvan rozkývat natolik, že spadl. Balvan byl na původní místo uložen Ing. Pavlem Pavlem ze Strakonic v roce 1983. Po druhém shození a opětovném uložení v roce 1987 byl Kadovský viklan vypodložen dřevenými klíny.
Informační tabule č. 6 - Skalní mísy v žulových kamenech. Od Kadovského viklanu se vydejte směrem do obce Vrbno a asi po 100m je vedle silnice umístěna informační tabule č. 6. Skalní mísy jsou oválné prohlubně na vodorovných nebo mírně skloněných skalních plochách. Dříve byly tyto útvary považovány za uměle vytvořené, avšak k jejich vzniku došlo postupným zvětráváním a odsunem horniny.
Informační tabule č. 5 - Rybníkářství. Přibližně po 200m dojdete k další informační tabulce. Z tohoto místa budete mít pěkný výhled na nedaleký rybník Velká Kuš, který je největším rybníkem místní lnářské rybníkářské soustavy. O její historii se dočtete z informační tabule.
Informační tabule č. 4 - Vrbno a Mráčov. Půvabná jihočeská vesnička obklopená množstvím krásných rybníků se zajímavými jmény, mezi něž patří např: Velká a Malá Kuš, Velký Pálenec, Malý Pálenec, Hadí, Žabinec, Nadýmač a další. Pozoruhodnou památkou je dvoukomorová kamenná stavba s největší pravděpodobností sušárna ovoce, obilí či jiných produktů, jež se nachází asi půl kilometru od Vrbna (při cestě z Vrbna do Blatné odbočka doprava u rybníka Žabinec). Pokud budete chtít pokračovat v naučné stezce, musíte se vrátit zpět do Vrbna a odtud se vydat k rybníku Velký Pálenec.
Informační tabule č. 3 - Obojživelníci. Množství vodních ploch a mokřadů je ideálním životním prostředím pro vývoj rozličných druhů obojživelníků. A právě zde se o nich dozvíte víc.
Informační tabule č. 2 - Lesy. Nestujte na cestě a vejděte do lesa. Vychutnejte si to uklidňující ticho. Přičichněte si ke kůře stromů a načerpejte z nich trochu energie. Slyšíte to příjemné šumění korun stromů a v dáli volání Káně lesní. Posečkejte ještě malou chvíli.
Informační tabule č. 1 - Hydrobiologická stanice Velký Pálenec. Tak, a jste v cíli. Nacházíte se před Hydrobiologickou stanicí Velký Pálenec založenou již v roce 1925 v budově bývalé hájenky, Prof. Karlem Schäffernou. Stanice je detašovaným pracovištěm Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.