Pomník padlým v I. světové válce

Slatinský pomník patří svým uměleckým provedením k velmi zdařilým památníkům padlých. Zhotovila jej kamenická firma J. Trčka z Blatné (stejně jako pomník ve Svéradicích) za 8800 Korun. Podobizny a pamětní desky umístěné na pomníku stály 1044 Korun, mříž kolem pomníku 2600 K, materiál a jiné výdaje 1956 K. Celkem 14400 K. Kamenné obrubníky a sloupky zhotovil kameník Josef Klepsa. Iniciátorem stavby byl sbor dobrovolných hasičů, hlavně jeho předseda Karel Barák z čp. 25 a jednatel sboru učitel Jan Turek. O umístění tohoto pomníku se vedly v obci velké spory. Bylo ustaveno dvanáctičlenné komité v čele se starostou obce p. Šilhavým, které pak tajným hlasováním vybralo dnešní místo. Býval tam bažinatý rybníček, který byl zavezen a celé okolí upraveno. Na stavbu pomníku přispěli nejvíce slatinští rodáci žijící v Americe, kteří poslali 7758 K, sbírka mezi občany vynesla 673 K.

Slavnost odhalení pomníku se konala 3. července 1921 a byla opravdu velkolepá. Byly postaveny dvě slavobrány, ověnčeny vozy, připravena zahrada na odpolední veselici a na většině stavení, která byla též ozdobena, visely československé prapory. Přijeli sokolové, legionáři, hasiči a velké množství lidí. Průvod se seřadil u školy, vpředu šla hudba, za ní československý a americký prapor, drůžičky, sokolové a další krojované skupiny. Starosta obce pronesl slavnostní projev, legionář Vachuška sejmul roušku, jíž byl pomník zahalen, byla zahrána národní hymna, předneseny básně – a spustil se liják. Vše bylo nasměrováno do zahrady, kde měl program pokračovat, ale protože déšť neustával, pokračovalo se v hospodě p. Hlaváče konala i závěrečná taneční veselice. Až na počasí vše se velmi pěkně povedlo a dlouho se na tuto slavnost vzpomínalo.

Jména padlých a nezvěstných občanů Slatiny v I. světové válce:

• Benedykt Jan, kameník, padl v Itálii 1917,
• Benedykt Jan, zedník, padl v Rusku 1916,
• Dušner Alfréd, obchodní příručí, padl v Rusku 1917,
• Holeček Josef, pekař, padl v Rusku 1914,
• Kelíšek Alois, zemědělec, nezvěstný v Rusku,
• Klepsa Josef, zemědělec, zemřel v Chrudimi 1918,
• Klepsa Josef, kameník, padl v Itálii 1916,
• Klokan Josef, kameník, zemřel ve vojenské nemocnici v Písku,
• Krůta Karel, zemědělec, zemřel na následky zranění doma 1917,
• Peška Jan, zemědělec, zemřel ve Štýrsku 1917,
• Sabath Josef, obchodní příručí, padl v Rusku 1917,
• Šilhavý Karel, zemědělec, nezvěstný v Rusku,
• Švec Josef kameník, zemřel v Rusku 1916,
• Valach Jan, kameník, zemřel na následky zranění doma 1919,
• Vaněček Jan, zemědělec, padl v Rusku 1914,
• Vaněček Karel, zedník, padl v Rusku 1915,
• Vaněček Václav, zemědělec, padl v Rusku 1915,
• Zoubek Václav, zemědělec, zemřel ve vojenské nemocnici v Písku 1918.

Počtem 18 obětí padlých, zemřelých a nezvěstných se Slatina zařadila na první místo v soudním okrese horažďovickém. Z obce narukovalo na frontu celkem 61 mužů, což bylo 19% obyvatelstva obce (321 obyvatel) a oněch 18 obětí představuje 31% mrtvých z počtu narukovaných a 5,6% z počtu všech obyvatel Slatiny. V celém okrese horažďovickém bylo 3306 vojínů, což bylo 16% všeho obyvatelstva, padlých a zemřelých 576, tj. 2,8% obyvatelstva. Slatina měla přesně dvakrát více.