Rabí

Hradní jádro vzniklo patrně již ve 13. století ve formě strážní věže na příhodném místě jako ochrana obchodní cesty spojující města Sušici a Horažďovice. O prvních majitelích hradu neexistují žádné písemné zmínky. Nejnovějším předpokladem historiků je situování románského základu hradu jako nejsevernější části državy hrabat z Bogenu a později Wittelsbachu. Až koncem století se toto území pravděpodobně stalo opět součástí českého státu. Usuzuje se, že v té době hrad, stále ješte v podobě pouze obytně-obranné věže, obývali páni z Velhartic.Do psaných dějin vstupuje Rábí až mnohem později, roku 1380, kdy získali zdejší území koupí nebo prostřednictvím příbuzenských vztahů bratři Brenek a Půta z Rýzmberka. V roce 1407 zdědili panství Brenkovi synové, zejména Jan z Rýzmberka, jenž byl znám jako odpůrce husitů. Proto také husitská vojska hrad dvakrát obléhala a dobyla (Při druhém obležení zde Jan Žižka přišel o druhé oko). Po Janově smrti připadlo Rábí Vilému ml. z Rýzmberka a později jeho synovci Půtovi II. Švihovskému z Rýzmberka, který se díky svému nesmírnému bohatství a vlivnému postavení zasloužil o nebývalý stavební rozmach objektu (přestavba probíhala pravděpodobně za účasti předního architekta Benedikta Rejta). Za jeho života Rábí dostalo svoji konečnou podobu a zároveň se stalo střediskem rýzmberského panství v oblasti horního Pootaví.

Půtovi synové však byli nuceni rodinné jmění rozprodat, a tak v následujícím období hrad často střídal své majitele. V roce 1570 ho získal Adam Chanovský z Dlouhé Vsi, jehož rod si jej podržel ve svém vlastnictví do prvního desetiletí 18. století. Tehdy přešel objekt, již značně zpustlý a neobývaný, do majetku šlechtického rodu Lamberků, kteří zříceninu v roce 1920 darovali Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. V roce 1954 byl hrad předán do rukou státu a roku 1978 vyhlášen Národní kulturní památkou.

Benedikt Rejt (asi 1454-1534) byl jihoněmeckého původu. Od roku 1489 působil na Pražském hradě, kde posléze vystřídal ve funkci dvorního "werkmistra" Hanse Spiesse. Přestavoval zde královský palác, v němž vystavěl především Vladislavský sál, Jezdecké schody a Ludvíkovo křídlo. Rejtovým dílem je i nové dělostřelecké opevnění. V pražské dvorské huti se pod jeho vedením vyškolili četní kameníci a stavitelé (W. Roskopf a další). Jako fortifikačního odborníka, který je autorem jedněch z nejpromyšlenějších a nejdokonalejších dělostřeleckých systémů české pozdní gotiky, které umožňují aktivní obranu, využili Rejta právě pánové z Rýzmberka, zejména při výstavbě vnějších opevnění hradu Švihova a Rábí. V mladší fázi své tvorby byl ovlivněn i dílem Arnolda Vestfálského, jak dokládá palác v Blatné. Mimo dnešní české území vystavěl například pro syna Jířího z Poděbrad, knížete Hynka Minsterberského, velkolepý čtyřkřídlý hrad Frankenstein (Polsko).