Lidová architektura
Ves Slatina je vzdálena asi osm kilometrů vzdušnou čarou od města Horažďovice v okrese Klatovy. Židé se tu začali usazovat po roce 1650, za Alexandra Záborského z Brloha, který na své panství přijal Židy nucené se z Horažďovic vystěhovat. Hlavní rozvoj židovského osídlení Slatiny je však spojen s rodem Kunášů. Kunášové z Machovic poskytli na svém statku Slatině Židům ochranu ("Schutzjuden") a dali jim pozemky ke stavbě domků a synagogy, jejichž součástí byla i židovská škola. V roce 1723 povolil Václav Kunáš z Machovic zvláštní listinou zřízení židovského hřbitova v místě nazývaném Na Hradcích. Původní hřbitov, na který se pochovávalo od roku 1678, a měl rozměry 15x15 metrů, byl tehdy rozšířen na 58x28 metrů. Do slatinské židovské náboženské obce spadalo 12 okolních vesnic, na hřbitov však byli pochováváni Židé ještě ze širšího okolí. V roce 1996 při výzkumu pro ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla - nevládní organizace UNESCO) v Izraeli, bylo na tomto hřbitově zjištěno 172 náhrobků. Počet uložených těl je však mnohonásobne vyšší.
Hlavní jádro židovského ghetta ve Slatině tvořila skupina řadových kameno-hliněných domků o velikosti cca 6x5 metrů. Například v roce 1846 bydlelo v 11 domcích celkem 19 rodin čítajících celkem 110 osob, což představovalo třetinu obyvatel vesnice. Dalších 19 Židů bydlelo u "křesťanů". Po roce 1850 začala emigrace slatinských Židů zejména do Spojených států severoamerických (1), ale i na Balkán (Bosna - Hercegovina) a poslední židovská rodina opustila Slatinu v roce 1917. Do současné doby se ze slatinského ghetta dochovaly jen tři domky (nynejší čp. 19, 29, 31), a to ještě radikálně přestavěné, které slouží rekreačním účelům. Při přestavbě domku čp. 29 prováděné okolo roku 1980 bylo zjištěno kamenohlinité jádro jednoho z původních domků židovského ghetta, potvrzující údaj uvedený v místní kronice, že domky byly "hliněné". Šlo o kombinaci kamene a velkých nepálených hliněných cihel.
Synagoga, která je zakreslena v plánu stabilního katastru obce Slatina z roku 1837, byla celá dřevěná, postavená na čtyřech mohutných nosných sloupech, a měla rozměr 8x6 metrů. Stála v centru ghetta. V roce 1868 zakoupili Židé pozemek a postavili synagogu novou. Tato zděná, na venkovské poměry honosná budova obsahovala modlitebnu, školu a byt rabína a svému účelu sloužila do roku 1893, kdy slatinská židovská obec byla převedena do Horažďovic. Poté sloužila různým hospodářským účelům, což vedlo k její značné devastaci. Jen díky nynějším vlastníkům byla zachráněna před zničením a opravena, škoda však, že vnitřními úpravami bylo původní funkční uspořádání částečně narušeno. Úpravami však nebyla dotčena vlastní modlitebna a její prostor je zachován v původním architektonickém členění včetně zbytku barevných vnitřních omítek.
Zajímavě se později ve Slatině projevoval v lidové architektuře historismus. Ve fondu bývalého Obecního úřadu obce Slatiny uloženého ve Státním oblastním archivu Plzeň, pobočka Klatovy, se nachází několik desítek plánů obytných i hospodářských objektů z let 1880 - 1920. Pozornost upoutají tři plány na přestavby domu čp. 2, čp. 6 a čp. 22. Jejich autorem je stavební mistr Josef Bláha z Dožic, v této části Horažďovicka dosud neznámý. Plány zhotovil v roce 1913 a představují stavebně-dispoziční řešení usedlosti pro domkáře, chalupníka a sedláka (2). Jejich autor zřejmě vycházel z tvarosloví budov slatinského panského dvora, který byl po požáru v roce 1883 zcela nově postaven. Jistě nejzajímavěji je řešena přestavba usedlosti čp. 22. Secesní prvky zděných konstrukcí, ale i doplňků (vrata, dveře, okna, a tak dále) jsou pro tuto obast lidové architektury severního Horažďovicka nebývalé a zcela ojedinělé. Plány jsou velmi precizně zpracovány. Stojí za úvahu zabývat se činností tohoto stavebního mistra blížeji. Těžiště jeho působnosti bylo však zřejmě převážně na Blatensku a Kasejovicku.
Obr. 1: Slatina (okr. Klatovy), čelný pohled na štít obytné budovy a pohled ze dvora usedlosti Jana Krůty, čp. 22 - plán Josefa Bláhy z roku 1913.
Obr. 2: Slatina (okr. Klatovy), pohled na štít obytné budovy Josefa Kroupy, čp. 6 - plán Josefa Bláhy z roku 1913.
Obr. 3: Slatina (okr. Klatovy), pohled na štít obytné budovy Václava Kandra, čp. 2 - plán Josefa Bláhy z roku 1913.
Autor: Josef Smitka
(1) Zde je nutné zmínit významného člena slatinské židovské komunity z rodu Sabathů, Adolfa Joachima Sabatha. Jeho otec pocházel ze Slatiny, později přesídlil do Záboří u Blatné, matka rozená Eissenschimmelová rovněž ze Slatiny. Adolf Joachim Sabath - významný člen Kongresu Spojených států severoamerických, spolupracovník T. G. Masaryka. Významně se podílel v Kongresu USA na přípravách osamostatnění Československa. V historii amerického Kongresu byl druhým nejdéle působícím kongresmanem - plných 43 let. Mimo jiné byl autorem důležitého zákona pro české přistěhovalce, kteří až dosud byli, jakožto příslušníci Rakousko-Uherské monarchie, označováni "Austria". Přiznáním národnosti "Bohemia" se pro Čechy výrazně zvýšily přistěhovalecké kvóty. Podrobné informace naleznete na partnerském webu: Židovské kulturní dědictví ve Slatině
(2) Autor příspěvku provedl průzkum současného stavu všech tří hospodářských usedlostí , čp. 2, čp. 6. a čp. 22. Všechny stavební objekty doznaly oproti stavu z roku 1913 značných stavebních úprav, i když některé původní prvky jsou stále čitelné. Úpravami prováděnými okolo let 1930 - 1940 byla těmto stavbám vtisknuta typická strohost lidové architektury severního Horažďovicka - staveb nenáročných na údržbu.
