Výklad názvu Slatina a počátky jejího osídlení

Většina názvů okolních středověkých vesnic odvozuje svůj název od jmen stařešinů rodů, kteří byli jejich zakladateli, např. Kadov – Kadův dvůr, Svéradice – ves lidí Svéradových, Dobrotice – ves lidí Dobrotových, Holkovice – ves lidí Holkových atd. Slatina má svůj název podle místa založení, půdy mokré, močálovité, bahnité – slatinné, která se rozprostírala zejména v místech dnešní zástavby nesoucí místní názvy „V Laznách“ a „V Židovnách“. Názvy vsí podle místní charakteristiky krajiny jsou vesměs typické pro vsi zakládané nejranější církevní kolonizací (Pole – ves na poli, Hradiště – ves na hradišti).

Původní zástavbu vesnice tvořily selské grunty v části vesnice s místním názvem „Ves“, rozprostírající se kolem návsi, domkářská část „V Chalupách“ je mladšího data. Vesnice leží v nadmořské výšce 480 m a výměra katastrálního území činí 564 ha. Počty obyvatel v jednotlivých sledovaných letech byly následující: r. 1869 – 443, r. 1900 – 357, r. 1930 – 275, r. 1950 – 184, r. 1980 – 153, r. 2000 – 111.

Slatinská pahorkatina s drsným podnebím nebyla v minulosti jistě žádným velkým lákadlem k trvalému usazení člověka, který by tuto krajinu zvelebil a usadil se zde. Zatímco v nížinatém povodí zlatonosné řeky Otavy i jejího přítoku Březového potoka nacházíme první stopy člověka již v dávném pravěku – v pozdní době kamenné a zejména pak v době bronzové a železné – dočkalo se Slatinsko osídlení daleko později. O tomto osídlení máme zatím jen sporadické zprávy.

V polovině 20. století byly učiněny nálezy z období slovanského osídlení v místech Korhelova statku čp. 26. Podle popisu nalezených artefaktů se zřejmě jednalo o slovanské pohřebiště z 12. a 13. století. Je jen škoda, že tyto nálezy nebyly odborně zhodnoceny. Při meliorování luk v lokalitě Pod Náramkem bylo vyoráno značné množství keramických zlomků, pravděpodobně též z tohoto období. Osídlení tohoto místa se zřejmě vázalo k nedalekému přírodnímu útvaru Čertův náramek, který v době pohanské mohl plnit funkci určitého kultovního místa. Škoda, že se tyto nálezy nezachovaly a nebylo možné provést jejich časové zařazení. V druhé třetině 20. století probíhal povrchový archeologický průzkum povodí Březového potoka a jeho přítoků vedený archeology PhDr. Janem Benešem (Plzeň) a PhDr. Janem Michálkem (Strakonice), později pak Mgr. Jindrou Hůrkovou z klatovského muzea. Ve spolupráci s několika amatérskými archeology bylo několik let po sobě zkoumáno území celého povodí od Strážovic až po Kněží horu u Katovic. Na katastru Slatiny byly nalezeny dvě lokality pozdního slovanského osídlení.

Lokalita „Za Koheloc“ – pravděpodobná existence dvorce ve 13. a 14. století. Byly zde nalezeny četné zlomky hrnců a tuhových zásobnic a dva zlomky přeslenů z tuhových střepů, dále zlomky keramiky a kachlů z 15. a 16. století před vznikem dvorce.

Druhý pozemek u bývalého rybníka Slatina zvaného též Velký rybník, který byl zrušen v roce 1888. V okolí pahorku nynější odchovny bažantů byly nalezeny zlomky hrnců ze 13. až 14. století, zlomek přeslenu ze střepu, knoflík s otvorem ze 14. a 15. století a zlomek velkého kamenného brusu.

1. Výklad názvu Slatina a počátky jejího osídlení
2. Slatina jako biskupský statek v majetku kláštera sv. Jiří
3. Slatina v držbě erbovních rodů
4. Kunášové z Machovic
5. Gruntovní kniha Slatiny z roku 1732
6. Slatinské grunty a chalupy v roce 1732
7. Slatinský zámeček
8. Slatinský panský dvůr
9. Slatina jako součást lnářského panství
10. Robotní povinnnosti slatinských poddaných v roce 1762
11. Slatina jako součást chanovického panství