Slatinský zámeček

„Starý zámeček“, tak nazývá slatinské panské sídlo Kunášů kadovský farář a historik Pavel Hille. Z bývalého záměčku, který stál ještě v roce 1811, byla později udělána sýpka. Zámeček stál o něco dále nežli nynější obytné stavení a před ním byla ohrazená zahrádka.
Zámeček byl zbudován z kamene, krytý šindelem, z krovu vyčnívala dřevěná věžička, ve které byly dva zvony. Uvnitř budovy bylo několik malých pokojíčků s potřebným nářadím. Byla zde pánova kancelář, v nníž byy uložey knihy a spisy týkající se statku (extrakty, kvitance, účty, dominikální a rustikální kniihy a urbář z roku 1732 atd.). V zámečku byla též kaple s oltářem sv. Václava a sochami – sv. Antonína a sv. Jana Nepomuckého. Na oltáři byl malý tebernákl, 2 cínové svícny, 3 cínové konvičky s táckem, 2 červené polštáře pod knihu. Dále kaple měla stříbrný kalich s pozlacenou patenou, korporál, velum na kalich, nový misál, několik ornátů a jiné mešní věci (dle kadovské farní pamětní knihy). Zdi kaple byly krášleny malbami s biblickými výjevy. V kapli Kunáš nechával a též o nedělích, a to bez povolení konzistoře.
K zámečku patřil také pivovar, který stál v místech čp. 35 „U Zoubků“. Ještě v roce 1760 je v soupisu uvedeno, že pivovar má jednu malou pivní páev a dva sešlé štoky. Součástí pivovaru byla i vinopalna, která vyráběla „pálené“ z pivovarského mláta. Ke dvoru patřila ještě tzv. „flusárna“, či draslárna, kde se vařením z dřevěného popela vyrábělo draslo. Jednou z povinností poddaných byl povinný roční odvod dvou strychů popela do této „flusárny“.

1. Výklad názvu Slatina a počátky jejího osídlení
2. Slatina jako biskupský statek v majetku kláštera sv. Jiří
3. Slatina v držbě erbovních rodů
4. Kunášové z Machovic
5. Gruntovní kniha Slatiny z roku 1732
6. Slatinské grunty a chalupy v roce 1732
7. Slatinský zámeček
8. Slatinský panský dvůr
9. Slatina jako součást lnářského panství
10. Robotní povinnnosti slatinských poddaných v roce 1762
11. Slatina jako součást chanovického panství