Slatina jako součást lnářského panství

Bratři Jan Josef a Jan Arnošt Kunášové z Machovic prodali Slatinu v roce 1762 za 21 000 zlatých držiteli lnářského panství Janu Františku Kristiánovi hraběti Sweerts-Sporkovi. Sweerts-Sporkové se významně podíleli na hospodářském i duchovním rozvoji ve svém panství a dbali zejména na rozvoj školství. Mimo jiné v roce 1765 nechali přestavět kadovský kostel do jeho současné barokní podoby. K tomuto období se váže i jedna neradostná příhoda.

Vzpoura sedláků na lnářském panství

Roku 1771 nastala v Čechách pro špatnou úrodu velká drahota a nedostatek. Lidé trpěli hladem a jedli divoké rostliny i kůru ze stromů. Z hladu povstal mor, jenž hrozně řádil a vylidnil města i venkov. V Čechách povstaly selské bouře, které byly zapříčiněny i samozvaným výkladem nařízení císaře Josefa II. Vydaného toho roku a týkajícího se zmírnění selské roboty. Lid žil mylně v domnění, že snad je robota zrušena a páni zabraňují ji zrušit. Do čela vzbouřenců se stavěli různí samozvaní vůdcové, vzbouřenci obsazovali panská sídla. Dne 1. června 1771 byl do Lnář povolán písecký krajský hejtman Lipovský z Lipovic, aby sedlákům vysvětlil význam připravovaných reforem. Vedeni a podněcováni svým vůdcem, sedlákem Haraburdou z Lažánek, sešli se robotníci do Lnář z celého širokého okolí. Naplnili prostranství před zámkem a bouřili se. Byli vyzváni, aby vešli do dora zámku, ale nedůvěřujíce pánům, to odepřeli a žádali, aby jim sdělení bylo učiněno venku. Zatím od Blatné přišlo vojsko, rozdělilo se do tří kordonů a počalo je tlačit k zámku. Sedláci , ač nebyli ozbrojeni, nechtěli povolit. V té tlačenici povolilo zábradlí u zámeckého příkopu a mnoho rolníků se do něj zřítilo. Někteří zaplatili smrtí, mezi nimi i slatinský rychtář a jeden sedlák z Chanovic, mnoho bylo zraněných. Došlo k zatýkaní, patnáct vzbouřenců bylo uvězněno v Horažďovicích. Lidé přestali komisi důvěřovat, utíkali z vesnic do lesů a skrýší i na jiná panství, která je ovšem vracela zpět. V liduprázných vesnicích vojáci rabovali a honili lidi po okolí. Osm týdnů trval tento hon na lidi. Ti se pak hladoví a zbědovaní sami vraceli. Čekal je však krutý trest. Ať byli chyceni, nebo se vzdali dobrovolně, byli železnými žílami obloženými hovězinou, k nimž byla přidělána kulička, nelítostně zmrskáni. Každý ještě dostal lístek, jímž se zavazoval nejen k nové robotě, ale i k náhradě toho, co zameškal. Zmírnění roboty přišlo až v roce 1775, kdy Marie Terezie vydaným patentem snížila robotní povinnost téměř na polovici.

1. Výklad názvu Slatina a počátky jejího osídlení
2. Slatina jako biskupský statek v majetku kláštera sv. Jiří
3. Slatina v držbě erbovních rodů
4. Kunášové z Machovic
5. Gruntovní kniha Slatiny z roku 1732
6. Slatinské grunty a chalupy v roce 1732
7. Slatinský zámeček
8. Slatinský panský dvůr
9. Slatina jako součást lnářského panství
10. Robotní povinnnosti slatinských poddaných v roce 1762
11. Slatina jako součást chanovického panství