Slatina jako součást chanovického panství

Franz Becher již držel chanovické panství, jehož součástí byly vesnice Chanovice, Újezd a Nová Ves. Ve všech vesnicích byly panské dvory částečně spravovány ve vlastní režii, někdy i pronajímány. Becher se projevil jako vynikající hospodář, za krátký čas výrazně zlepšil hospodářské a ekonomické výsledky celého panství. Po smrti otce zdědil na jaře roku 1838 panství syn Franz Gustav Becher, který později získal titul svobodného pána. Ten pokračoval ve šlépějích svého otce zaváděním pokrokových hospodářských metod nejen v zemědělství, ale i v lesnictví.

Dne 1. srpna 1871 Franz Gustav svobodný pán Becher prodal statek za 135 000 zlatých rakouského čísla JUDr. Eduardu Daubkovi. Kromě Chanovic prodal samostatně i dvůr Slatinu za 30 000 zlatých. Po smrti svého otce zdědil panství Eduard rytíř Daubek. Rytíř Daubek byl velkým mecenášem umění a stal se i „objevitelem“ českého malíře Františka Bohumila Doubka (shodnost příjmení Doubek – Daubek je čistě náhodná). Pro slatinskou návesní kapli nechal rytíř Daubek odlít zvon a kromě toho daroval obraz sv. Eduarda (možná dílo Františka B. Doubka). 19. srpna 1889 rytíř Daubek velkostatek Chanovice prodal a koupil zámek a panství Osek u Strakonic.

Novým majitelem se stal Isidor Schmiedl, velkostatkář z Vísek u Horní Břízy, majitel hornobřízských kaolinových dolů. Chanovice a Slatinu koupil celkem za 180 000 zlatých. Slatinský dvůr byl od roku 1902 pronajímán a vystřídalo se na něm několik nájemců. Jmenujme Františka Polánku z Kozlova, jeho syna Václava Polánku z Brus a Vojtěcha Doubravského. Isidor Schmiedl zemřel 24. listopadu 1900 a velkostatek spravovala vdova po zemřelém Pavlína, rozená Marešová, a to až do své smrti v roce 1910. Téhož roku se panství dědicky ujala její dcera Anna, provdaná za Pavla rytíře Goldegg-Lindenburga, císařsko-královského komořího a rytmistra jezdeckého pluku v Uhrách.

Anna z Goldegg-Lindenburgu zemřela 13. září 1938 a spoluvlastníky panství se staly pozůstalé děti: František baron Goldegg, Ferdinand baron Goldegg, Dr. Jiří baron Goldegg a Elisabeth Heintschel (rozená Goldegg). Správou majetku byl pověřen diplomovaný agronom František baron Goldegg, a to až do května 1945, kdy byl v Chanovicích zastřelen. Dekretem prezidenta republiky z prosince 1945 byl majetek Goldeggů zkonfiskován a propadl československému státu.

Při pozemkové reformě v roce 1947 byly slatinský dvůr, budovy a pozemky rozparcelovány mezi drobné zemědělce. Dlouho se však tito zemědělci z nabytého majetku neradovali. Tvrdě postupujicí socializace celého venkova znamenala založení jednotného zemědělského družstva, do kterého zemedělci museli pole i budovy bývalého panského dvora dát ke společnému užívání. Až do nedávné doby sloužily budovy společnému družstevnímu hospodaření. Po roce 1989 byly na základě zákona o restituci navráceny zpět původním vlastníkům.

1. Výklad názvu Slatina a počátky jejího osídlení
2. Slatina jako biskupský statek v majetku kláštera sv. Jiří
3. Slatina v držbě erbovních rodů
4. Kunášové z Machovic
5. Gruntovní kniha Slatiny z roku 1732
6. Slatinské grunty a chalupy v roce 1732
7. Slatinský zámeček
8. Slatinský panský dvůr
9. Slatina jako součást lnářského panství
10. Robotní povinnnosti slatinských poddaných v roce 1762
11. Slatina jako součást chanovického panství