Historie některých budov

Obecní sýpka

Z popudu velmi pokrokového rychtáře Jana Ladmana se okolo roku 1825 sdružilo 18 chalupníků a domkářů a společnými silami si nákladem 200 zlatých vystavěli na obecním pozemku č. k. 2063 sýpku na společné uskladnění vymláceného obilí. Stavba byla postavena z kamene, obilí se ukládalo v přízemí a v patře na prkenné podlahy. Postupně si však tito zemědělci vybudovali vlastní skladové prostory a společné sýpky zůstaly opuštěné. Zchátralou stavbu koupil Alois Švehla z Ounic, který jí v roce 1900 přestavěl na obytný domek čp. 57.

Panská hospoda

Ve Slatině stávala hospoda již od starodávna. Již v roce 1578 věnoval Adam Boubínský, pán na Třebomyslicích, městskému špitálu v Horažďovicích výsadní krčmu ve Slatině. V roce 1654 náležela ke Kadovu a byl na ní pánem Václav Krčmář. Pole neměl, ale držel si jednu krávu. V neznámé době se dostala ke statku bezděkovskému a s ním pak roku 1682 byla prodána ke Lnářům. Roku 1723 prodala Maria Josefína hraběnka Küniglová hospodu slatinskou Václavu Ferdinandu Kunáši z Machovic za 3000 zlatých, který ji připojil ke svému slatinskému statku.

Ze šenkýřů z té doby známe Jana (1666), Kryštofa Vorlíčka (1687 – 1693), Martina Martinidesa (1693 – 1696),. Od roku 1696 byla v držení několika generací rodu Šimůnků. Václav Šimůnek (1696 – 1723), Andres Braun (asi 1723 – 1750, kdy hospoda zpustla), Václav Šimůnek (1772 – 1793), Antonín Šimůnek (1793 – 1837), Matěj Šimůnek (1837 – 1847) a znovu od roku 1884 – 1913. Z doby, kdy Šimůnkové hospodu drželi, je tento zápis:

Zápis Václava Šimůnka na hospodu slatinskou: „Dne 1. ledna 1701 ujmul se hospody panské Václav Šimůnek se vším příslušenstvím, a sice s komorou, maštalí, chlévem, sklepem neb šíjí, polí pod 9 strychů v 6 kusech, luk pod 4 vozy sena. Kterážta hospoda dobře vystavěna byla, ročně z ní platil 9 zlatých. Hospoda tato během let zpustla neb shořela. Ujmul se hospody syn jmenovaného Šimůnka, též Václav, on ji znovu přikryl, též tesařům za jejich práci zaplatil a od Andresa Brauna za 170 zlatých koupil a se vším právem, gruntem, půdou neosetou a lukami, též sednicí, vedle malej pokojíček, kancelář, loch, komora, koňskou též kravskou maštalí a roku 1758 při sv. Jiří zcela zaplatil.

Povinnosti na tej hospodě jsou:

1) Celoroční činži 15 zlatých na dva termíny při sv. Jiří a sv. Havle vrchnosti zaplatit,

2) Panské pivo, jak jej ze spilky neb přívarku dostane, nefalšovat a takové dobré spravedlivě prodávati a hostům za jejich peníze věrně posluhovatim míru spravedlivou dávati a ne malou, v ničemž nešiditi. Kdyby se cokoliv takového podezřelého proneslo, tak šenkýř 3 kopy pokuty Milostivé vrchnosti složiti povinen bude,

3) Též posudné a tak zvanou šrůtku na každý sud 35 krejcarů dáti a také od zapsání každého sudu 3 krejcary za vyšenkované pivo hotovými penězi zaplatili,

4) Kdyby ale do dluhů upadl a ta hospoda prodána býti měla, vrchnost podle své libosti právo má se vším vládnuti a hospodu novým šenkýřem osaditi,

5) Na každé posvícení šenkýř od vrchnosti dostane jednu borovici, aby veselý lid a chasa pro nějaký nedostatek v hospodě světla netrpěla,

Clausule: Poněvadž skrz některý rok prošlej při statku Slatině se pivo v pivovárku nevaří, pro zachování na další čas se od Mil. Vrchnosti šenkýři placedíruje (souhlasí) z roboty pro pivo jezdit.“

Poslední majitel Matěj Šimůnek, narozený 24. 2. 1843, hospodu tak zadlužil, že na žádost Parostrojního pivovaru právovárečného měšťanstva ve Strakonicích byla u Okresního soudu v Horažďovicích 29. května 1913 provedena dražba všech budov a polí i zemědělských zásob a nářadí, mimo jiné též v hostinské místnosti „3 starších stolů, 10 starších židlí, 4 starších laviček, 46 sklenic a 15 porculánových táců“. Ocenění hospody i s pozemky činilo 16 120 K, vyvolávací cena byla 12 250 K. Hospodu koupil rod Průchů, který ji provozoval až do nedávných let pod názvem „Hospoda U Průchů“.

Slatina měla další dvě hospody, o nichž se nám mnoho zpráv nezachovalo. V době kdy obec začala usilovat o svou vlastní školu, provozovala hostinskou živnost rodina Benedyktova v usedlosti čp. 6. V tomto hostinci byly položeny začátky slatinského školství, protože zde byla otevřena prví školní učebna (více se dozvíte o slatinské škole v samostatné sekci). Pozdějším vlastníkem byla rodina Václava Kroupy, který se narodil v roce 1862 v Újezdě u Chanovic. Součástí této hospody byla i dosti velká hospodářská usedlost.

Třetí slatinskou hospodou byla hospoda v čp. 46, známá pod svým posledním názvem „Hospoda U Říhů“. Původně to bývala židovská hospoda, v roce 1838 ji držel Juda Hasterlik. Okolo roku 1900 ji vlastnil starosta obce Pavel Švec, který byl spolu s učitelem Josefem Drnkem iniciátorem založení hasičského sboru ve Slatině. Ustavující schůze se v této hospodě konala 5. února 1905 a Švecova hospoda se pak na dlouhou dobu stala tzv. „spolkovou místností“ sboru. Po dobu dvaceti let zde hasiči pořádali své bály, věnečky a divadelní představení.